Zkušenosti-pokračování
Co říká Pán Ježíš?
"Milujete-li mne, přikázání mých zachovávejte."
"Ne ten, kdo mi říká Pane, Pane, ale kdo činí vůli Otce mého, ten je můj bratr, sestra, matka." /Jan14,15; Mat.7,21; 15,50
Pán Ježíš věděl o tom, co je problém. Věděl o zákonících a farizeích, kteří lpěli na liteře zákona, ale Ducha nepochopili. A on řekl k svým následovníkům: "Jestli nebude vaše spravedlnost větší než zákoníků a farizeů- totiž větší ne rozsahem, ale větší pochopením, náplní- nevejdete do království nebeského. To musí být prožitá spravedlnost, propojená láskou.
Boží trůn je postaven na dvou velkých zásadách:LÁSKY A SPRAVEDLNOSTI. Ty nelze od sebe oddělit. Mluvíme-li jen o Zákonu a ne též o lásce, je to zákonictví, mrtvá litera. Zase láska bez skutků Zákona je citový klam. Láska Boží není cit, ale zásada. Podívejte se na /Iz.49,15-16./ Bůh vyznává svým dítkám lásku a prohlašuje, že se na ně nikdy nezapomene. To není cit, to je zásada.
"Já se nezapomenu na tě." /Jinde Bůh říká, proč se nezapomene- /Iz.46,3-4/Víme, že i zde je nám slovo Boží tou nezbytnou směrnicí a jediným pevným bodem. "Blahoslaveni, kteříž slyší Boží slovo a ostříhají jeho." /Luk.11,28/
Říkáte:"Všemu, co znepokojuje naše srdce, se musíme vyhýbat; že Pán Ježíš říkal:"Pokoj vám"
Bible to říká trochu jinak- musíme být tak za jedno s Kristem, aby nic nemohlo naše srdce znepokojit. Než se však k tomu stavu dostaneme, neobejde se to bez narušení klidu v našem srdci. Podívejte se na první křesťany. Když se na základě poznané pravdy rozhodli odtrhnout od církve /starozákonní/ svých rodičů a předků, jít proti tradici otců, proti většině, to se neobešlo bez napětí a nepokoje. A právě v těchto těžkých chvílích, jim jedinou jistotou a oporou i útěchou bylo slovo Boží. Přemýšlejte chvíli nad veršem /Skut. 17,11./ Nazákladě učeníPísma sv. se rozhodovali a také rozhodli. Nebo si dobře přečtěte, co říká ap. Pavel o takovém neklidu, k čemu je dobrý./2.Kor.7,8-11./ V této souvislosti by bylo na místě uvést jiné výroky Pána Ježíše:"Nepřišel jsem, abych pokoj uvedl, ale meč....abych rozdělil člověka proti otci jeho a dceru proti mateři její..."/ Mat. 34,35/ Poznání pravdy má pro člověka větší cenu než všechny pozemské hodnoty. Když člověk pozná, že Kristus je "ta cesta, i pravda, i život," dokáže pro Něj opustit vše, není-li jiná možnost. /Mat.19,29/ Ovšem, toto "oddělení se" od světa /2.Kor. 6,14-18/ se neobejde bez napětí a nepokoje. Teprve pak, až se člověk zcela poddá Bohu, pak získá ten pravý pokoj, o kterém na jiných místech mluvil Pan Ježíš. Toto vědomí jednoty s Kristem přináší nerušitelný pokoj v srdci, který nemůže vzít žádná svědská moc a ani pronásledování, utrpení, ani smrt. Tento pokoj však nemohu mít, pokud nežiji v souladu s Boží vůlí. Boží vůle je vyjádřena v Božím slově, zvláště v desateru.
Pokračování příště