Zázrak obrácení--pokračování--6

 Duch a obrácení

 Jakmile se narodíme do světa, který je plný zla, schází nám pochopení radosti ze svatosti a společenství s Bohem. V lidské psychice je zakořeněná potřeba uctívat "cosi". Toto vakuum může být zaplněno v okamžiku, kdy objevíme pravdu evangelia a pochopíme, že toužíme po Bohu. Pokud k tomu nedojde, začneme uctívat věci, lidi, nebo dokonce sami sebe; přitom naplnění a štěstí je na dosah. Není možné se opravdově znovu narodit, pokud nás Duch svatý nedovede až do bodu, kdy budeme mít plné zuby uctívání věcí, nebo lidí.

 Duch nám připomene potřebu záchrany. Dovádí nás k obrácení a k regeneraci. Tehdy jsme připraveni pro nové narození. Nejenže jsme díky jemu vznikli, my díky jemu žijeme každý den a každou chvíli našich životů. On nás udržuje na živu celý pozemský život, dokud nevyčerpáme"let sedmdesáte", které jsou nám přiděleny.Nejúplnější vyprávění o novém narození najdete u Jana 3, 3-5.  Jednoduše Nikodémovi řekl všechno, co potřeboval vědět o obrácení, a pak nechal Ducha svatého konat svou práci. Tři roky Nikodém čekal a přemýšlel Zvnějšku vypadal stále stejně. Nicméně Ježíš věděl, co dělá, a nakonec se mu Nikodém odevzdal a přijal ho jako svého Spasitele.

 Všimněte si, že obrácení vede k ochotné poslušnosti, která je důkazem, že došlo k vnitřní proměně. Nejedná se o náhlé předsevzetí na straně hříšníka, že se začne chovat dobře. Obrácení je každodenní objevování skutečnosti, že naše vůle se dostává do souladu s vůli Boží. Jedná se o proces. Obrácení se neodehraje přes noc.

Dvojí nepochopení

 Ti, kdo se v nedávné době rozhodli žít s Bohem, často prožívají dvojí druh nepochopení. Jednak mají pocit, že obrácení je dramatické, okamžité a přináší absolutní změnu chování. Když lidé , kteří žijí v zajetí této představy zjistí, že stále čelí stejným pokušením, sklonům a problémům, jako v době před obrácením, stává se, že víru úplně vzdají. To je chyba, protože obrácení je každodenní proces. Každý den musíme hledat Boha a být obráceni.

 Obnovení a regenerace se týká myšlení. Spíše se jedná o obnovení našeho myšlení a našich postojů. Vždyť naše uctívání musí být důsledkem také rozumového rozhodnutí. Satan pracuje silou a je mu jedno, co si myslíme, když se mu podaří nás zotročit. Avšak Bůh si přeje pouze vědomou poslušnost a službu.

 První náznak najdeme v 1 Petr.1,23:"Vždyť jste se znovu narodili nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné Slovo Boží. Jinými slovy, nové narození se děje, když Duch svatý použije slova Písma v našem srdci. 2 Petr. 1,4 k tomu dodává, že právě skrze Bibli se stáváme "účastnými božské přirozenosti". Pokud se mu odevzdáme a přijmeme ho jako svého Spasitele, pak bez ohledu na naši hříšnost, jsme v Božích očích spravedliví. Kristův charakter zastíní náš charakter a před Bohem stojíme, jako bychom nikdy nehřešili. Takové uištění dostáváme, když se znovuzrodíme. 

 Pamatujme si, že sami sebe zachránit nemůžeme. A navzdory Ježíšově oběti, ne všichni budou spaseni, zachrání jen ty, kdo ji přijmou. Přijmout záchranu můžeme až v okamžiku úplného odevzdání se Bohu.

 Pokračování příště.