Zázrak obrácení--dokončení článku č.38
Pak Mojžíš viděl rannou křesťanskou církev, dobu temna a okamžik, do kterého jsme se narodili my. Viděl druhý Kristův příchod v slávě, viděl, jak spravedliví mrtví povstávají k věčnému životu a svatí jsou proměňováni bez poznání smrti a jak všichni spolu s blaženým zpěvem vstupují do Božího města.
Mojžíšovi se naskytla ještě jiná podívaná-pohled na zemi osvobozenou od zlořečenství, která byla mnohem krásnější než půvabná zaslíbená země, již před sebou nedávno spatřil. Není na ni hřích a smrt tam nemůže vstoupit. Mojžíš z nepopsatelnou radostí pohlížel na tento výjev, který představoval mnohem skvělejší vysvobození, než jekého se nadal ve svých nejoptimističtějších představách. Pozemské putování věřících navždy skončilo. Boží Izrael navždy vstoupil do překrásné země.
Vidění se rozplynulo a Mojžíšovy oči spočinuly na Kenaanské zemi rozprostírající se v dálce. Potom jako unavený válečník ulehl k odpočinku. " I zemřel Mojžíš služebník Hospodinův, tam, v Moábské zemi naproti Bét-peóru. Nikdo až dodnes nezná jeho hrob". Mnozí by se dostali do nebezpečí modloslužebnictví nad jeho mrtvým tělem, kdyby znali místo, kde byl pochován. Z toho důvodu bylo lidem utajeno. Boží andělé pohřbili tělo Božího věrného služebníka a střežili jeho osamělý hrob.
Nikdy však v Izraeli nepovstal prorok jako Mojžíš, jemuž se dal Hospodin poznat tváří v tvář, se všemi znameními a zázraky, jež ho poslal Hospodin konat...i se všemi skutky pevné ruky, se vším, co povzbuzovalo velkou bázeň , co konal Kojžíš před zraky celého Izraele.
Mojžíš zemřel zármutkem. Tělesně byl stále plný síly. Oči mu sloužily bez potíží. I Bůh měl zlomené srdce, když přihlížel Mojžíšově smrti. Poslal Ježíše, Aby přivedl Mojžíše přímo do nebe. Miloval ho tak, že nemohl čekat, ale řekl:" Ježíši, dej mu povstat z mrtvých a přiveď ho sem, abych ho mohl obejmout."
Mnohem později, když Ježíš zažíval slabou chvíli, poslal Bůh Mojžíše, aby ho povzbudil a uspokojil jeho ztrápenou duši. Vůdce exodu věděl, co je samota. Nahoře seděl vedle Ježíše a vyprávěl mu příběh svého zklamání. Popisoval, jak mu jeho oběť přinesla jen zármutek a žádné ocenění. Podal Kristu odvahu a díky tomu budeme zachráněni. Miluji Mojžíše, že dokázal mého Krista povzbudit, když nejvíce potřeboval slova porozumění. Není divu, že srdce, která prožila podobný zármutek, spolu budou v zaslíbené zemi. A my budeme zpívat píseň Mojžíšovu a Beránkovu.
Budeme ji zpívat také? Celé nebe zatají dech a bude naslouchat harmonii hlasů, která naplní vesmír. Bude to neuvěřitelná chvíle, kdy Kristus pozvedne ruku a sbor hlasů se rozední tam, kde hudba vznikla. Na skleněném moři proloženém ohněm, osvětleném Boží slávou, bude tam znít i váš hlas? Nyní se musíme naučit slova oné písně zkušenosti. Jste připraveni připojit se k písni Mojžíše a Beránka? Jste připraveni milovat nemilované, nevděčné, neoceňující? Dokonce ty, kdo usilují o váš život? V nekonečných prostorách vesmíru se zastaví i nejvzdálenější planety a budou naslouchat lidem, kteří dokážou milovat a odpouštět až do konce. Taková je píseň Mojžíše a Beránka.