Svíce-pokračování-15
O papežství a papežské neomylnosti.
Církev římskokatolická prohlašuje, že hlavou pravé, jediné církve Kristovy na zemi jest papež, který na zemi Krista zastupuje, jest jeho náměstkem. Do jeho rukou byla vložena moc otevírati a zavírati království nebeské. Zachovávání církevních ustanovení, která papež jako hlava církve vydává a jeho odpuštění (odpustky), které může uděliti, království nebeské může uděliti, království nebeské otevírají, jeho zatracení (prokletí), s konečnou platností království nebeské uzavírá.
Toto učení prakticky ve svých důsledcích znamená závislost Boha Boží vůle na papeži! Kdyby toto učení bylo pravdivé, Pán Bůh, kde by se jednalo o lidské spasení, by byl nucen jen trpně přijímati, koho pepež k věčnému životu určil a označil.Také Kristus a jeho vykupitelské dílo by neměli významu ani moci, neboť závorou církevního t. j. papežského schválení repekt., poskytnutí působnost jejich by byla omezena a znehodnocena. (Viz v dalším mše, svátosti.) Není pořebí nijak zvláštní známosti, aby každý pochopil pouhým rozumem a citem,(ten dostal každý člověk od Boha) že takového učení znamená obrácení skutečnosti a zfalšování Boží pravdy a že od zdroje spásy odvádí.
Dále říkskokat. církev učí, že papež je ve všech věcech víry neomylný a že jeho výroky mají konečnou a neměnitelnou platnost. Církev římskokat. mluvící ústy papežovými, nemůže nikdy bloudit, aneb od pravé víry odpadnout, protože je neomylnou učitelkou Boží pravdy.(Není to rouhání?) (Jirsík, Popul,dogm.str.155) Jako důkaz pro neomylnost se uvádí slova Spasitelova:"Když pak přijde ten Duch svatý, uvede vás ve všelikou pravdu, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit co uslyší a oznámí vám, co má přijít:" (Jan, 16,13).Takže kdo nám má oznámit veškerou pravdu? Duch sv. a ne papež. Tato slova pronesl Pán Ježíš před svou smrtí. Platila a platí stále všem učedníkům Kristovým, ale ne ve smyslu neomylnosti, znamenají:Duch sv dá všem kdo po tom touží porozumět pravdě. Církev římská však učí jinak."Jen zástupcům apoštolů, biskupům, Duch sv jest zaslíben:" Proto věříme, že tato ochrana dána jest jen biskupům všem společně, ve spojení s néjvyšším biskupem v čele, totiž nástupcem Petrovým. To však věříme, že tento nástupce Petrův, i když sám jako néjvyšší učitel ohlašuje, co jest učením Kristovým. Duchem sv. od bludů chráněn jest."(Brynych:Štít.str.15). Tedy podle učení římského jest církev neomylná ve shromáždění biskupů, totiž v koncilu a v učení papežově.A což, když koncil praví něco jiného a papež také něco jiného, jak se stávalo, že někteří papežové jako na př. Liberius a Honorius byli od koncilu odsouzeni pro kacířství a na druhé straně když některým koncilům byla upírána platnost od velké části křesťanstva?. Jsou to na př.francouzké a italské seznamy koncilů, které spolu nesouhlasí? Který seznam a která usnesení na těchto koncilech učiněná jsou platná? Kdo je ten neomylný?
Neomylnost pepežská byla jako článek víry prohlášena teprve na kocilu vatikánském r.1870. Když se oní jednalo, bylo 140 biskupů zastupujících asi 80 milionů katolíků proti neomylnosti. Mzi nimi byl i tehdéjší pražský arcibiskup kardinál Švarcenberk. Však agitace ze strany Jeuitské byla ohromná. Ale i tak bylo mnoho odpůrců. Aby se jejich vliv odstranil, bylo dáno svolení, aby se biskupové, kteří by chtěli , se mohli navrátit do svých diecezí. Odjeli tedy odpůrcové neomylnosti a tak, když dne 18, července 1870 došlo k hlasování, všichni přítomní biskupové hlasovali pro neomylnost. Jen dva měli odvahu říci"ne". Byli to:biskup Riccio z Gajozzo a biskup Fitz Gerald z Litte Rocku. Vypravuje se, když měla být neomylnost papežská prohlášena, byl trůn papežův úmyslně postaven tak, aby sluneční paprsky ozařovali papeže a hlavu jeho. Ale ten, který slunci svému velí svítiti na dobré i zlé, tuto slávu papeži odepřel. Místo ozařujících slunečních paprsků, strhla se bouře nad petrským velechrámem. Takže papeži musela být přidržena svíce, aby mohl přečíst článek o své vlastní neomylnosti.
Jest to úžasné bludiště. Proč máš věřit v neomylnost papežskou? Proto, že církev katolická tak učí.A jest to pravda? Je, neboť církev katolická, t.j. papež a biskupové, kteří se na tomto učení usnesli a jménem církve mluví, se nemohou mýlit! a v čem je záruka, že se mýlit nemohou? V tom, že církev tak učí.
Jak proti tomu jednoduché a pravdivé je, co Písmo sv. zjevuje a co věří a učí církev českobrat. evangelická: Žádný z lidí není neomylný, i kdyby si to odhlasovali všichni církevní představitelé katolické církve. Neomylný je jedině Bůh a jeho věčné Slovo, které je pro nás jediným základem víry a života!
Článek víry o papežovi jako neomylné hlavě církve odůvodňuje a dokazuje církev katolická tím, že tvrdí, že Pán Ježíš dal Petrovi pravomoc nad celou církví a římský papež že je posloupností nástupcem Petrovým a zástupcem Kristovým. Jako doklad správnosti tohoto tvrzení uvádí ze slova Pána Ježíše, zaznamenaná v evang. sv. Matouše,16,16-19:"I odpověděl Šimon Petr a řekl:Ty jsi Kistus, Syn Boha živého. A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův, nebo tělo a krev nezjevilo tobě, ale Otec můj, kterýž je v nebesích.Já pravím tobě, že ty jsi Petr, na té skále postavím církev svou a brány pekelné ji nepřemohou. A tobě dám klíče království nebeského a což bys koli svázal na zemi, bude svázáno i na nebi a což bys koli rozvázal na zemi, bude rozvázáno i na nebi"
Jak těm slovům rozuměti? Pán Ježíš se ptal učedníků, kým jej praví býti? Na to Petr pohotově odpověděl:"Ty jsi Kristus, Syn Boha živého". Na to mu Pán Ježíš řekl"Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův, nebo tělo a krev nezjevilo tobě, ale Otec můj, kterýž je v nebesích. Petr vyznal skálopevnou víru v Ježíše Krista, Syna Božího, Vykupitele. Proto mu Pán Ježíš pravil:"Pravím tobě, že ty jsi Petr." Slovo petr-petra, je slovo řecké a znamená skála. Jmenuješ se Petr (Skála) avšak pevnou skálou a základem spasení i víry jest to, co jsi právě vyznal. "Ty jsi Kristis, Syn Boha živého." Na té skále, na tomto vyznání vzdělám církev svou a brány pekelné ji nepřemohou. To je smysl Ježíšových slov.Vysvítá to zřejmě ze souvislostí s Petrovým vyznáním a z důrazu na slova, že tělo a krev to Petrovi nezjevily, ale Otec, který jest v nebesích. A mimochodem, skála je Kristus Pán.1.Kor.10,4 je napsáno:..a pili týž duchovní nápoj, pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl- Kristus! Co se týče slov..."což bys koli svázal na zemi, bude svázáno i na nebi a což bys koli rozvázal na zemi, .bude rozvázáno i na nebi, pronesl je Ježíš i ostatním učedníkům. Píše se to u Mat.18,18:"Amen, amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto i v nebi a cokoli přijmete ne zemi, bude přijato i v nebi!" .Z toho vidíme, že slova nebyla míněna, jako by měla určiti a stanoviti výlučné postavení Petrovo mezi ostatními učedníky Kristovými a taky neznamenají nějakou vyjimečnou moc Petrovi udělenou, nýbrž jsou spíše pobídkou k misijní získávací práci a činnosti k otevírání království Božího lidem, zvěstování evangelia Kristova všemi Ježíšovými učedníky. Stejný význam mají i další slova Pána Ježíše na která se církev římská k podpoře oprávnění papežské svrchovanosti odvolává. Čti Jan. 21,15-17.Petr třikrát zapřel Ježíše, proto se ho Pán Ježíš též třikrát zeptal, jestli Ho miluje. Poté dostal Petr třikrát od Ježíše pověření k práci a dílu, pro které se svým zapřením Krista diskvalifikoval a které bylo jeho i ostatních apoštolů úkolem. Pasiš ovce mé. Je to totéž, co řekl a uložil Pán Ježíš učedníkům svým, při svém na nebe vstoupení: Jdouce po všem světě, kažte evangelium!" Článek rozdělen.