Svíce-pokračování-10
25.04.2014 10:14
Přehled dat o tom, jak se vyvíjelo a měnilo učení církve římskokatolické.
Většina katolických věřících má za to, že to, co
církev římskokatolická k věření předkládá, jest skutečně původní křesťanství, to co ustanovil Pán Ježíš, co věřila a učila církev apoštolská. V tomto domnění církev římskokatolická utvrzuje své příslušníky tím, že prohlašuje že ona jediná je strážkyní a zachovavatelkou čistého učení i křesťanských řádů a že jinak, než skrze ni, nelze dosáhnout spasení.
Pravda však je docela jiná To, co římskokatolická církev za křesťanství vydává, křesťanstvím většinou není. Původní obsah křesťanského učení byl docela jiný a jiný také byl náboženský život církve apoštolské.To nám zřetelně vysvitne, když ve světle historických skutečností přehlédneme, jak se učení církve římskokatolické vyvíjelo a měnilo. Kaz. 3,14 píše:" Poznal jsem, že vše, co činí Bůh, zůstává na věky, nic k tomu nelze přidat, ani s toho ubrat:"
Co apoštolové věřili víme. Věřili, že Ježíš Kristus je Syn Boha živého.( Mat,16.16) Co zvěstovali víme též:"Věř v Pána Ježíše Krista a budeš spasen ty, i dům tvůj" (Skut.,16,30).Co se v apoštolské době očekávalo a požadovalo jako ovoce víry, to je rovněž známo a může nám to býti vodítkem::...." Abychom odřeknouce se bezbožnosti a světských žádostí střízlivě a pobožně byli na tomto světě očekávajíce té blahoslavené naděje a příští slávy velikého Boha a Spasitele našeho Jezukrista".( Tit. 2,11-13)
Později ale, postupem doby, byl přidáván článek k článku, ustanovení, k ustanovení a co je důležité, tyto novoty byly většinou ne v duchu evangelia, ale proti němu.
Tak roku 109- byla podle svědectví Polidora Vergila zavedena od biskupa Alexandra první novota: přiměšování vody do vína při Svaté večeři Páně.
Roku 113- byla zavedena svěcená voda od římského biskupa Alexandra l.Byl to způsob pohanský, o němž svědčí ta historická okolnost, že císař Julián, odpadlík, chtěje udělati křesťanům nepříjemnost nařídil všecky potraviny na trhu pokropit svěcenou vodou z pohanských chrámů.Proti užívání svěcené vody v církvi křesťanské brojili učitelé církve i v době pozdější.
Roku 160- vešly v užívání modlitby za mrtvé ze zvyku slaviti výroční památku křesťanských mučedníků. V té době ještě nebyla věc chápána tak, jako by motlitby tyto měly mrtvým pomoci
Roku .250- římský biskup počal sobě osobovati právo rozhodčí ve věcech církevních v sev.Africe. BIskup kartaginský Ciprián se však proti tomu vzepřel.Ještě r. 415 učinil církevní sněm v Melevi usnesení, že církevní záležitost nemá býti předkládána k rozhodnutí jinam, než biskupu té krajiny v níž vznikla.
Roku 257- počaly se zavádět ornáty a chrámové ozdoby od Štěpána, prvního biskupa toho jména.
Roku 290- Kajus, biskup římský počal zaváděti všelijaké kněžské řády a hodnosti, vratné (janitory), čtenáře (Lektory), zaklínače(exorcisty), přisluhovatele(akoluty), dále podjáhny, jáhny, biskupy.
V tomto čase začalo také zaváděno dělání kříže, což mělo ten účel, aby se křesťané v těžkých dobách navzájem poznávali. V naší době se dělání kříže považuje za sloužení Bohu, nebo za ochranu před uškozením od zlých duchů.
Roku 300- byl zaveden název "oltář"a počíná se také vyskytovati název při svaté večeři Páně.
Roku 325- na prvním všeobecném sněmu, krerý se shromáždil v městě Nicci, učiněn prvé návrh aby se kněží neženili.Biskup Páfnuc, ač sám neženatý, proti celibátu kněží protestoval, poněvadž by to zavdalo příčinu k nemravnosti a proto, že to je proti Písmu sv.
Roku 400- činí se první zmínka o vzývání svatých.Císař Teodosius kleče nad rakví Chrisostomovou prosil ho, aby jeho rodičům odpustil že ho za živa pronásledovali.
Roku 500- počaly býti zaváděny obrazy v kostelích.Uctívány však ještě nebyly, Byly považovány jen jako historické upomínky.Ale nekteří biskupové ani to nechtěli trpět a dávali je rozbíjeti.Roku 528 zavedl Felix, biskup římský, poslední pomazání. Nebylo však považováno za svátost. Za svátost bylo vyhlášeno teprve r. 850.
Roku 529- založil Benedikt z Nursie řád mnichů Benediktínů.
Roku 536- byli kněží vyjmuti z občanského práva a soudního řízení.
Roku 600-, vzývání svatých, které bylo dosud pouze u některých soukromou pověrou, počalo nabírati širší platnosti.
Roku 763- biskup medský Chrodegang počal nutit k ušní zpovědi. Zvyk však byl omezen na jeho klášter.
Roku 787 sedmý, tak zv.všeobecný sněm v Nicei se usnesl na uctívání obrazů. Biskup Hadrián V Římě nesouhlasil.
Roku 795- nařídil papež Lev III, užívání kadidla při bohoslužbách v církvi latinské.
Roku 800- začalo světské panování papežů.Karel, syn Pipinův, dal papežovi některé krajiny italské, za což byl od papeže nazván néjkřesťanštějším králem. Od té doby počíná snaha římských papežů ovládati a poručníkovati všechny panovníky a podrobovati svému rozhodování ustanovování korunovaných hlav.
Roku 1070- počalo učení o očistci býti od kněžstva hájeno.
Roku 1130- Hugo, de Viktor mnich pařížský a Pavel Lombard, biskup pařížský počali tvrdit, že svátostí je sedm.Církev však jako celek se k tomuto učení ještě nepřiznávala.
Roku 1160- prohlásil papež Alexandr III., že nikdo nemá být považován za svatého, kdo nebyl kanonisován od papeže.
Roku 1215 - čtvrtý lateránský kocil se usnesl na tom, aby od všech dospělých osob byla považována ušní zpověď aspoň jednou do roka, pod pokutou smrtelného hříchu.
Roku 1215 - koncilem lateránským prohlášena transubstanciace (přepodstatnění živlů při sv. Večeři Páně.)
Roku 1217 - papež Honorius nařídil pozdvihování hostie při mši a současně její vzývání.
Roku 1229 - nekněžím zapovězena Bible na koncilu toulousském.
Roku 1230 - papež Řehoř IX. nařídil užívání zvonečku při pozdvihování hostie při mši.
Roku 1237 - zaveden byl zpěv Salve Regina (zdráva buď královno).
Roku 1238 - patriarcha v Antiochii vyobcoval papeže Řehoře a celou římskou církev pro svatokupectví a jiné zločiny.
Roku 1246 - papež Urban IV , nařídil konati slavnost Božího těla, na základě vidění nějaké jeptišky.
Roku 1300 - papež Bonifác VIII., ustanovil první jubileum. Při tom byly udíleny odpustky i duším v očistci.
Roku 1317 - papež Jan XXIII., nařídil připojovati andělské pozdravení "Zdrávas Maria" k modlitbě Páně.
Roku 1360 - zavedeno obnášení hostie pod nebesy.
Roku 1390 - papež Bonifác počal prodávati odpustky.
Roku 1414 - bylo na sněmu kostnickém rozhodnuto, že nekněží (laikové), nemají přijímat kalicha, při svaté večeři Páně.
Roku 1439 - učení o očistci poprvé obdrželo schválení koncilem
Roku 1439 - týž koncil přiznal neomylnost papežskou, kerá však byla prohlášena až na koncilu vatikánském r.1870.
Roku 1470 - byl zaveden růženec.
Roku 1478 - byla na radu sevilského arcibiskupa zavedena inkvisice, jejíž činnost schválena papežem Sixtem IV.
Roku 1486 - papež Sixtus IV. nařídil slavnost neposkvrněného početí Panny Marie, které však ještě nebylo věroučným článkem.
Roku 1545-1563 se konal sjezd tridenstký, na němž tradice byla prohlášena za rovnocennou s Písmem sv.Apokryfycké knihy poprvé uznány za stéjně hodnotné jako ostatní knihy Starého zákona. Vůbec celá věrouka byla zde definitivně ustálena a odchylné učení prokleto.Tu se zdálo, že věroučný vývoj nebude již pokračovati, ale nebylo tomu tak.
Roku 1854 - prohlásil papež Pius IX. v shromáždění biskupů článek o neposkvrněném početí Panny Marie.
Roku 1870 - v červenci byla slavnostně prohlášena neomylnost papežská za článek věroučný.
Tak se to tedy má s katolickým učením. Již první zevní historický přehled ukazuje, jak církev římskokatolická se ve svém učení od původního učení církve křesťanské vzdálila. Vnitřně pak obsahově a duchovně jsou rozdíly ještě patrnější a znamenají opuštění základu a cesty, jež své církvi Pán Ježíš Kristus v evangeliu položil. To si může každý v porovnání s tím, co učí Písmo sv., evangelium Kristovo-OVĚŘIT!
Pokračování příště !