Evangelium pro křesťany 18. Pokračování

  ZKUŠENOST ZNOVUZROZENÍ - PŘIJÍMÁNÍ KRISTOVA ŽIVOTA.

   Spasení neboli znovuzrození,  je opravdová zkušenost. Když se Kristův Duch a duch člověka sjednotí, člověk přijímá Krista - KRISTŮV ŽIVOT, který nahrazuje starý život Adamův.

    "Kristus je ve vás, ta naděje slávy!" (Koloským 1,27). 

    "Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Staré pominulo - hle, je tu nové" (2.korintským 5,17). 

    Člověk má nyní nový život neboli nového ducha a novou přirozenost druhého Adama, JEŽÍŠE KRISTA. Kristův život je Božsko - lidský spásonosný život, který prožil zkušenost před asi 2000 lety. A všichni, kdo přijmou tento život, stávají se účastníky Kristovy Božské přirozenosti.

    "Milost a pokoj ať se vám rozhojní poznáním Boha a Ježíše¨, našeho Pána. Všechno, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho Božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy. Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastníky Božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha" (2. Petrova 1,2-4).

    Znovuzrozením neboli přijetím Kristovy Božské spravedlnosti se člověk stává Božím dítětem, stejně jako je i Kristus Božím dítětem skrze sjednocení s Bohem.

Kristus je sjednocený s Bohem a všichni, kteří přijmou Krista, se skrze něj sjednocují také s Bohem. Znovuzrozením jsme vešli do osobního, blízkého vztahu s  Bohem a Kristem, protože ONI SVÝM DUCHEM PŘEBÝVAJÍ V NÁS! 

    "Všichni jste se vírou v Krista Ježíše stali Božími dětmi" (Galatským 3,26).

     "A protože jste synové, Bůh poslal do vašich srdcí Ducha svého Syna,, volajícího Abba, Otče" (Galatským 4,6).

    "Přebývá - li ve vás Duch Toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil z mrtvých Krista, obživí i vaše smrtelná těla svým Duchem, který ve vás přebývá" (Římanům 8,11).

    "Všichni, kdo se dají vést Božím Duchem, jsou totiž Božími syny. Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste se znovu báli. Naopak, přijali jste ducha synovství, v němž voláme Abba, Otče! Sám Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. A jsme - li Boží děti, pak jsme i dědicové, totiž dědicové Boží a spoludědicové Kristovi" (Římanům 8,14-17).

    Skrze Krista k nám přišlo i Boží království na Zem (v nás) . Bůh nyní skrze Krista kraluje v těch, kteří jej přijímají. Satan byl zbaven svého království, protože Kristus skrze smrt na kříži Golgoty překonal hřích, prostřednictvím kterého Satan vládl nad lidmi¨. Kristus svoji smrtí přitahuje hříšníky k Bohu.

    "Nyní se koná soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. A já až budu vyzdvižen od země, přitáhnu všechny k sobě. Těmito slovy naznačil, jakou smrtí má zemřít" (Jan 12,31-33). 

    "A uslyšel jsem mocný hlas, jak v nebi říká: Teď přišlo vítězství, moc a království našeho Boha a vládce Mesiáše, neboť byl svržen žalobce našich bratrů, který je dnem i nocí obviňoval před Bohem" (Zjevení 12,10).

    Člověk, který přijal Krista neboli člověk, který se znovu narodil, již není tělesný ve své přirozenosti a není otrokem hříchu.

    "Co se narodilo z těla, je tělo; co se narodilo z Ducha, je duch" (Jan 3,6).    "Přebývá - li však ve vás Boží Duch, pak nežijete v těle, ale v duchu. Kdo nemá KRISTOVA DUCHA, TEN NENÍ JEHO! Je-li Kristus VE VÁS, pak je sice tělo kvůli hříchu mrtvé, ale duch žije díky spravedlnosti" (Římanům 8,9-10).

    Díky Kristově prožité zkušenosti není znovuzrozený člověk již více tělesný otrok hříchu, protože má nový život - spravedlivý a duchovní Božsko - lidský život Ježíše Krista.

    V této zkušenosti není znovuzrozený člověk již více otrokem kladení své vůle před Boží vůli. Ve zkušenosti je osvobozený od otrocví hříchu, zemřel hříchu, *starý člověk* je usmrcen.

    "...Hříchu jsme přece zemřeli - jak bychom v něm mohli dále žít? Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. Víme přece, že náš starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. Vždyt ten, kdo zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu. Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtví hříchu, ale živí Bohu v Kristu Ježíši" (Římanům 6,2. 5-7.11). 

    "Své údy už nevydávejte hříchu za nástroje nepravosti, ale jako zmrvychvstalí vydejte sami sebe i své údy za nástroje spravedlnosti" (Římanům 6,13).

    "Ano, byli jste služebníci hříchu, ale díky Bohu, že jste celým srdcem uposlechli to učení, do něhož jste byli uvedeni. Tak jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky spravedlnosti. S ohledem na vaši lidskou slabost, to řeknu ještě názorněji: jako jste své údy vydávali do služby nečistoty a nepravosti k páchání nepravosti, tak teď vydávejte své údy do služby spravedlnosti k posvěcení. Jako služebníci hříchu jste byli svobodní od spravedlnosti. Co jste měli z toho všeho, za co se teď stydíte? Vedlo jen ke smrti. A co teď máte z toho, že , jste svobodni od hříchu a sloužíte Bohu? Výsledkem vašeho posvěcení je věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu" (Římanům 6,17-23).

    Zákon hříchu a smrti, který působil v člověku, a který ho zotročoval, takže byl člověk přirozeně hříšný a smrtelný, byl ze zkušenosti přemožen zákonem Kristova života, který člověk přijal skrze znovuzrození, neboli spojení s Kristem skrze ducha.

    "...Ale ve svých údech vidím jiný zákon, který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu, který je v mých údech. Jak úbohý jsem člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto smrtelného těla? Díky Bohu - on to udělá skrze Ježíše Krista, mého Pána....A proto již není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši. Zákon Ducha života v Kristu Ježíši tě totiž osvobodil od zákona hříchu a smrti" (Římanům 7,23-25, 8,1-2). 

     Znovuzrození neznamená, že jsme nyní bez hříchu, ale že nám je umožněno svobodně si vybrat mezi naší vůlí (hříchem) a Bohem (Boží vůlí), protože díky spojení s Kristem je uzmrcen * starý člověk*, který byl tělesný a vždy si vybral svoji vůli.

    Znovuzrození znamená osvobození od moci hříchu, které nás držely v zajetí, osvobození od *starého člověka*, ale neznamená to osvobození od možnosti znovu zhřešit.

    Znovuzrození křesťané jsou osvobozeni od otroctví, kdy si vždy vybírali hřích, již se nemusejí rozhodovat pro hřích, nejsou nuceni rozhodnout se pro hřích, protože zemřeli hříchu a také zemřeli staré tělesné hříšné přirozenosti skrze sjednocení s Kristem v duchu.

  Pokračování.