Dobrá zpráva je...20.Pokračování

30.08.2022 12:50

  PRAVDIVÝ OBRAZ BOHA.

    V Novém zákoně vidíme, jak se Ježíš neúnavně snaží dát lidstvu správné pochopení Boha, abychom tuto pravdu mohli pochopit: "Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen.Kdo v něho věří, nebude odsouzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího." (Jan 3, 17-18)

    Kdo nevěří, je již odsouzen, ale ne Bohem. Bůh nikoho nesoudí, ani neodsuzuje, ale to, co člověka odsuzuje k smrti, je odpor proti Bohu, konkrétně jeho nevíra. Nevíra způsobuje odloučení od Boha a život v bídě a beznaději - ne proto, že by si to Bůh přál, ale proto, že nemůže zachránit toho, kdo k němu odmítá přijít. V Lukášově evangeliu 9,52-55 čteme:" Poslal před sebou posly; ti vyšli a vstoupili do jedné samařské vesnice, aby pro něj vše připravili. Ale tam jej nepřijali, protože byl rozhodnut jít do Jeruzaléma. Když to uviděli učedníci Jakub a Jan, řekli:" Pane, chceš , abychom přikázali ohni sestoupit s nebe a zahubit je, jako to učinil i Eliáš? Obrátil se a pokáral je. Řekl:" Nevíte, jakého jste ducha,"

    Kdo to byl za dnů Eliáše, kdo seslal oheň s nebe? Byl to Bůh. Protože Sameritáni také nepřijali Božího Syna, chtěli učedníci udělat totéž. Mysleli si, že na to mají stejné právo jako  Eliáš, ale Ježíš je ostře pokáral:" Nevíte, jakého jste ducha."

    Ale když to bylo správné za dnů Eliáše, proč to bylo špatné za dnů učedníků? Změnil se Bůh? Ne! V žádném případě. Ve Starém zákoně se Bůh často musel projevovat  velmi drastickými ilustracemi, takže někdy dělal věci, které nebyli snadno pochopitelné. Musel jednat v souladu se systémem zákonů, které zavedl. Překročení Zákona vyžaduje trest, který musí být bez výjimky vykonán, jinak Zákon ztrácí smysl. Z toho důvodu musel také Mojžíš zemřít, těsně před tím, než mohl dosáhnout zaslíbené země. Přesto bychom neměli zapomínat, že Mojžíš sice zemřel v systému Zákona, aniž by mohl vstoupit do zaslíbené země, ale v systému milosti již obdržel svou odměnu v nebi! Bůh musel ve staré smlouvě s lidmi jednat tímto způsobem, protože jejich chápání bylo velmi povrchní a jejich náboženství velmi primitivní.Bůh je musel oslovit způsobem, kterému rozuměli. 

    V Novém Zákoně však přišel Ježíš a zahájil věk Království. Dal lidstvu mnohem lepší a zralejší poznání Boží povahy, charakteru a cest. Nyní musel svým učedníkům zjevit věci takové, jaké skutečně jsou. V podstatě jim řekl:" Vaše chápání událostí ve Starém Zákoně je špatné. Tento způsob výuky již skončil. Nastal čas, abyste si uvědomili, jaký Bůh skutečně je!"

    Musíme pochopit rozdíl mezi symbolem a skutečností. Pokud nechápeme co se stalo ve Staré smlouvě, budeme ve svém zmatku uctívat nějakého Mojžíšova Boha, který je někdy milý, ale někdy tvrdý a nemilosrdný.

    Náš Bůh takový není. Je pravda, že Bůh v období Staré smlouvy zabíjel lidi, Je pravda, že nařídil smrt mnoha lidí. Žádný poctivý student Bible nemůže tuto skutečnost popřít. Když však si uvědomíme,že celý systém Staré smlouvy měl symbolickou povahu, byl příkladem skutečnosti a pouze učebním nástrojem, uvědomíme si také, že Boží chování ve Starém zákoně představuje jeho skutečnou povahu a charakter.Mnoho jeho činů a příkazů ve Starém zákoně nemělo žádný vliv na věčný osud člověka.

    Dobrým příkladem je Mojžíšova smrt na hoře Oréb, která pouze ukázala nebezpečí hříchu, ale neměla žádný vliv na jeho věčný život. Byl to sám Bůh, kdo Mojžíše vzkřísil z mrtvých a dal mu věčný život. Mojžíš se již těší věčnému životu v nebi. Z toho důvodu je důležité, abychom se na věčný osud člověka dívali ve světle Boží lásky a milosti, a ne z pohledu Zákona, nebo Božích skutků podle starozákonního systému.

   "Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme:Abba, Otče! Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží." (Římanům 8,15-16)

    Máte vnitřní jistotu, že je Bůh váš Otec?  Dokážete s ním mluvit otevřeně, upřímně a bez zábran? Jste si vědomi nesmírné lásky této všemohoucí bytosti, která se považuje za našeho přítele? Znáte jeho srdce?

    Nedovolme, aby v našich srdcích přebýval duch strachu. Odložme veškeré zábrany vůči našemu úžasnému Bohu. Milujme ho, přimkněte se k němu a věřme jeho zaslíbením. Má pro nás připravené slavné věci.

  Pokračování.