Dobrá zpráva je...19.Pokračování
K ČEMU JE TEDY ZÁKON?
Jakou roli hraje Zákon, zvláště když Kristus vyřešil problém se smrtí a odsouzením?
"Do toho vstoupil Zákon, aby se provinění rozhojnilo. Ale kde se rozhojnil hřích, tam se nadmíru rozhojnila milost." (Římanům 5,20).Jinými slovy, člověk byl odsouzen Adamovým hříchem. Všichni můžeme pocítit důsledky jeho prohřešku. Bůh přivedl do hry Zákon, aby odsouzení bylo ještě větší. Hřích přivedl odsouzení všem lidem. Všichni se stali tělesnými a nejsou schopni vytvářet nic jiného, než hříšné skutky. Většina lidí však tuto skutečnost nechápe. Bůh ustanovil Zákon, aby nám ukázal, jak se máme chovat. Proto nám Zákon říká:"Musíš poslouchat!" Naše odpověď zní:"Budu!", ale přesto to neděláme. Díky tomu si uvědomíme, že máme problém.
Když Zákon říká :"Budeš!", musíš se obrátit ke Kristu. Kéž nám Bůh pomůže vidět tuto zásadní pravdu. V žádném případě se nesmíme zastavit u Zákona a snažit se ho naplnit, jinak to pro nás bude znamenat konec naší cesty. Ti, kdo se snaží naplnit Zákon tím, ž se k němu obracejí, totiž sklízí zklamání, utrpení, vnitřní prázdnotu a nakonec smrt.Účelem Zákona je přivést člověka ke Kristu. Proto ho Bůh ustanovil, abychom skrze něj nalezli Krista a byli ospravedlněni vírou. Zákon má tedy svůj oprávněný účel a oprávněné místo v Božím plánu. Jeho účelem není nás spasit, ale přivést nás ke Kristu a přimět, abychom si uvědomili svou naprostou neschopnost a nicotu a obrátili se ke Kristu.
SPRAVEDLNOST.
Co je opakem odpuštění? Jaký by byl důsledek pro člověka, který podle omezeného pohledu na spravedlnost a právo není odpuštěno? Spravedlnost vyžaduje odsouzení této osoby. Pokud mu nebude odpuštěno, spravedlnost musí jít svou cestou. Jako lidské bytosti musíme jednat jeden s druhým na zkladě spravedlnosti a práva, protože ani jeden z nás, nemůže změnit srdce toho druhého. Všude tam, kde lidé nemají přirozený sklon konat dobro, musí být zavedeny zákony, které je potrestají a tím udrží mír a pořádek.
Zákon je zde určen pro ty, kteří se mu od přirozenosti brání. Zákon není pro spravedlivé. Vztahuje se na na zločince a buřiče, na bezbožné a hříšné, na bezvěrce, na ty, kterým není nic svaté, na otcovrahy, matkovrahy a vrahy vůbec, na smilníky, zvrhlíky, obchodníky s lidmi, na lháře, křivopřísežníky a na všechno ostatní, co je v rozporu se zdravým učením. (1. Timoteova,1.9)
Adam přinesl lidskému rodu smrt a zkázu. Skutečným důsledkem hříchu je odloučení od Boha, které nevyhnutelně vede k smrti. Ve skutečnosti je to hřích, který nás zabíjí a hřích sám je překážkou mezi Bohem a člověkem, která nakonec vede k smrti.
Když se podíváme na lidi, v Bibli, kteří nemuseli zemřít, jako např. Enoch nebo Eliáš, vidíme, že to byli lidé, u nichž Bůh zvítězil nad hříchem. Mojžíšovi se také téměř podařilo dostat se do nebe, aniž by okusil smrt, ale nakonec podlehl své vlastní vůli (hříchu), a proto mu nebylo dovoleno vstoupit do zaslíbené země. Ale později Bůh Mojžíše vzkřísil a vzal ho do nebe.
Lidé si myslí, že Bůh je chce nechat trpět za jejich chyby úměrně jejich hříchům, a že ubližováním lidem utišuje své zraněné city za bolest, kterou mu způsobili. Nechápou, že Boží milující srdce pláče kvůli tomuto nedorozumění, protože ve skutečnosti k nim po celou dobu natahoval svou ruku a prosil je:"Pojťe ke mně, abych vám dal život! Nechápeš, že já tě miluji a chci tě navždy zbavit tvé hříšné přirozenosti, aby navždy skončilo tvé i mé trápení?"
Pokračování.