7 důvodů, proč věřit v Boha.
Našel jsem článek od A.C. Morrisona, biologa bývalého presidenta nowyorské Akademie. Tento článek mě tak zaujal, takže se chci s vámi o něj podělit.
1. Vesmír je uspořádán s velikou inteligencí. Je nemožnou věcí, že by takto uspořádaný svět mohl vzniknout náhodou.
2. Každý život směřuje k určitému cíli. Někdo musel tento cíl určit.
3. Moudrost uložená v instinktu zvířat (živočichů) , např. včel, mravenců, vos¨, svědčí o moudrosti Tvůrce.
4. Moudrost lidského rozumu převyšuje nekonečně instinkt zvířat. Tím zřejměji jejím zřídlem musí být Nejvyšší Moudrost.
5. Kdo způsobil počátek života?
6. Ve světě panuje zákon rovnováhy. Existují vedle sebe různé druhy zvířat a rostlin. Žádný z nich nemůže ovládnout ten druhý, aby jej zahubil beze zbytku. 7. Člověk může dojít k chápání Boha, jestli se dívá s obdivem na zaměření k cíli a soulad světa.
Proč jako vědec věřím v Boha. Jsme teprve na úsvitu vědeckého věku a každý nový paprsek, vrhaný vědeckým výzkumem, ukazuje jasněji dílo Stvořitele, nadaného nekonečnou inteligencí. V duchu vědecké pokory a víry, založené na vědění, se stále více přibližujeme k poznání Boha. Mám pro svou víru 7 důvodů.
PRVNÍ DŮVOD:
Matematicky přesně můžeme dokázat, že náš vesmír byl plánován a vytvořen nesmírným budovatelským duchem. Dejme tomu, že vložíme do kapsy 10 mincí, očíslovaných od 1 do 10 a důkladně jimi zamícháme. Pokuste se je vytahovat v pořadí od 1 do 10 vkládajíce vytaženou minci zase zpět a znovu jimi míchejte, Matematicky víme, že pravděpodobnost vytažení jedničky je 1:10. Pravděpodobnost jednička a hned dvojky je 1:100. Vytažení jedničky, dvojky a trojky je 1:1000 atd. Vaší naději, že byste vytáhli všech 10 mincí v přesném pořadí 1-10 lze vyjádřit poměrem jedna ku deseti miliardám! Podle podobné úvahy je třeba stejně přesných podmínek, aby mohl existovat na zemi život, a je vyloučeno, aby jejich vzájemné uspořádání bylo dílem náhody. Naše planeta se otáčí na rovníku kolem osy rychlostí 1666 km /hod. Kdyby se otáčela jen rychlostí 150km/hod., naše dny a noci byly by jedenáctkrát delší a horká slunce by spálilo za den všechnu vegetaci a zbytek by se stal obětí dlouhé mrazivé noci. Dále: Slunce, zdroj všeho života na zemi má povrchovou teplotu 6000°C a naše planeta je od něj natolik vzdálená, aby nás zahříval tento věčný žár, ale nespálil. Kdyby slunce vydávalo jen polovinu svého záření, zmrzli bychom, a kdyby vydávalo o polovinu více, zhořeli bychom. Zemská osa je nakloněna o 23°, čímž získáme 4. roční doby. Kdyby nebyla takto nakloněná, výpary z oceánů by se pohybovaly na sever a jih a vytvořily by nesmírné plochy ledu. Kdyby měsíc byl od nás vzdálen jen 100.000 km, mořský příliv by byl tak velký, že by byly dvakrát denně všechny světadíly úplně pod vodou, a tak by brzy spláchla i nejvyšší hory. Kdyby zemská kůra byla jen o 3m silnější, nebylo by v ovzduší kyslíku, který by se spojil s jinými prvky na různé sloučeniny, tvořící zemskou kůru a nebylo by organického života. Kdyby bylo moře jen o několik metrů hlubší, pohltilo by všechen náš kyslík a kysličník uhličitý a nemohli by existovat žádné rostliny. Nebo kdyby bylo ovzduší značně řidší, některé z meteorů, kterých se denně spaluje v ovzduší miliony, by dopadly na různé části země a založily by oheň, Následkem těchto a ještě mnoha jiných okolností není ani jediná možnost z miliónů, že by život na naší planetě vznikl náhodou.
Pokračování